reliéfní obrázek státního erbu Ruské federace, nad ním podél Kanta-nápis polokruhem "Ruská federace", orámovaný na obou stranách dvojitými kosočtverci, pod erbem vlevo – označení drahého kovu a vzorky slitiny, vpravo – obsah chemicky čistého kovu a ochranná známka mincovny, dole uprostřed tři řádky – nápis" banka Ruska", nominální mince" 3 rubly", Rok vydání"2024".

reliéfní obrazy budovy prezidia Ruské akademie věd a fragment jubilejního loga vyrobeného v barvě na pozadí grafického obrazu neuroseti; ve spodní části je obraz kompozice objektů symbolizujících různá odvětví vědy na pozadí vzoru vyvinutého k 300. výročí ran; vlevo nahoře na obvodu je reliéfní nápis "Ruská akademie věd".

300 rýh.

Ruská akademie věd byla zřízena na příkaz císaře Petra I. dekretem vládního Senátu z 28.Ledna (8. února) 1724. Založení Akademie věd přímo souvisí s reformními aktivitami Petra I., jejichž cílem je posílit stát, jeho ekonomickou a politickou nezávislost. Petr chápal význam vědeckého myšlení, vzdělání a kultury národa pro prosperitu země. Prvním prezidentem Akademie byl jmenován lékař Laurentius Blumentrost. Činnost Akademie jí Od počátku umožnila získat čestné místo mezi největšími vědeckými institucemi v Evropě. Akademie je vědecká organizace, která provádí vědecký výzkum a provádí vědecké vedení vědeckého výzkumu v Ruské federaci. Je postaven na vědecko-průmyslových a územních principech: struktura Ruské akademie věd zahrnuje pobočky v oblastech a oblastech vědy a regionální pobočky. Akademie každoročně předává prezidentovi Ruské federace a vládě Ruské federace zprávy o provedeném vědeckém výzkumu, vědeckých a vědeckých a technických výsledcích a návrhy prioritních směrů rozvoje základních a aplikovaných věd.

Umělci: E. v. Kramskaya (Avers), F.S. Andronov (revers). Sochaři: a. a. Dolgopolova (Avers), E.v. Davydova (revers). Ražba: Petrohradská mincovna (SPMD). Gourtova výzdoba: 300 rýh.